Když noc je králem
A stíny zvětší rozměr svůj
A svatí na nebi jdou spát.
Tvá tichá radost je v slzách noci zazděná
A svatí na nebi jdou spát.

Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
Svatí na nebi jdou spát.

Modlitba díků za další promarněný den,
Za kroky ve tmě zbloudilé.
V zajetí smutku vzpomínky do stěn naráží,
Jsou jako sluncem opilé.

Má noc je přítel, pohladí poraněné sny
A svatí na nebi jdou spát.
Znavený spánkem,
Jsem oběť v pavučinách snů,
Když svatí na nebi jdou spát.

Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
Svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
Svatí na nebi jdou spát.

Byla jsi přelud,
Vzal mi tě den a slunce jas,
Touhy, co znamenají svět.
Tvůj obrys ve tmě,
Jsi jako vzor na záclonách.
Volám tě za soumraku zpět.

Vrať se mi zpátky,
Vrať se mi, anděli, jsem tvůj.
A čekám ne tvou náruč dál.
Znavená spánkem na ramenou mi usínáš
A svatí na nebi jdou spát.

Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
Svatí na nebi jdou spát.
Svatí na nebi, moji svatí na nebi,
Svatí na nebi jdou spát.